Receptář na cestu

„Vědma“

Někdy musíme „něco“ nebo někoho postrádat zvenku, abychom chtěli hledat to, co postrádáme uvnitř sebe, resp. tu část ne-vědomí, která chce vstoupit do kontaktu. Tato část již dlouho strádala, než jsme dovolili spojení s ní.

Vnitřní Vědma právě vstupuje na scénu života, aby ukázala moudrost a vše, co se dosud životem naučila. Nastřádané vědomosti již uplatňuje ve vnějším světě a bohatě jimi zásobí Zemi.

Naivitu už odložila, neboť nepotřebuje předstírat, že neví. Má natolik silné nervy, že už ji jen tak něco nebo někdo nepoloží, neboť ví předem. Nikdo ji nepřesvědčí o opaku, pokud ona sama neshledá, že se mýlila.

Nic ji nemůže odradit od jejího záměru a poslání, jelikož dobře ví, že má čas jen na to, aby ho naplnila. Zábavy a rozhovory marnivého typu už nepovažuje za důležité, neboť by tím ztratila to, co je pro ni drahocenné: život a jeho kvalitu. Raději jde tam, kde může nechat zářit její kvality, které obohatí prostředí, ve kterém je a lidi, kteří o to stojí.

Moc dobře ví, kde se pohybuje, co jí dává smysl a kdo stojí za to, aby s ním hovořila o hlubších tématech. Snadno přistoupí na kompromis, když si je vědoma, že to přinese „ovoce“. Nerada ustupuje, když cítí ego nebo manipulaci zvenku. Svoboda je pro ni natolik důležitá, že z ní neustoupí. Stojí v sobě pevně, ani příboj vlny ji nezlomí. Stojí v bouři jako maják a ještě k tomu svítí ostatním na cestu.

Lásku vnímá velmi hluboce, není pošetilá, aby si myslela, že je to opar noci. V Lásce nabývá moci, je v ní silná zářivá sebejistá. Důvěřuje především sobě a instinktu Duše.

Odpouští, protože ví, že si tím navrátí mladistvost, ne o minuty, ale o roky. Jde jí o božský design. Odpuštění je pro ni úleva. Tuny starostí a výčitek raději odloží, aby měla místo na štědrý život v bohatství klidu a míru. Raději si dovolí být šťastná: přijmout méně z toho, co se jí nabízí, než mít hodně a trápit se co s tím.

Jako vědma už mnohokrát zkusila ukázat lidem cestu, aby záhy zjistila, že svítit musí především sama sobě. Kurzor cesty jí ukáže kam a tam půjde srdcem vedena.

Cítí inteligenci v každé výzvě života a tou se nechá inspirovat a řídit.

Každý den skládá poklonu všem bytostem, se kterými sdílí prostor. Ví o synchronicitě a souhře vzájemnosti.

Miluje život, je vědomá: ví, co jí dělá dobře a co ne a podle toho jedná. Ostatní nemá potřebu přesvědčovat o tom, co jim samotným udělá dobře, protože si na to musí přijít sami. Kdyby jim dovolila, aby sami sebe viděli v omylech, neunesli by tíhu. Raději volí odstup, aby samu sebe uvedla do rovnováhy. Nemusí každému svítit do srdce, když je potřeba vytvořit prostor pro čas na probuzení a uzdravení zranění.

Dokáže respektovat soukromí natolik, že klidně přejde na jinou vlnu, aby si udržela zdravý odstup. Ostatní o ní říkají, že se odmítá postavit realitě, avšak ona vnímá realitu na více úrovních. Vidí tam, kam běžný člověk ze strachu nedohlédne, aniž by si dovolil vstoupit hlouběji.

Nevadí jí to, protože ví, že tuto pozvánku do dalších světů a úrovní každý člověk nedostane. Ona sama se spokojí s krátkými vstupy za oponu s vědomím, že je pod ochranou. Za oponou se děje mnohem víc a to pro ni hodně znamená. Ví, že to co se děje na povrchu, je pouhá poleva na dortu. Ona miluje bohatství chutí pod povrchem, tam nachází podstatu celého dortu. Kdyby se neodvážila ukrojit kus, nepoznala by. Proto, když ukrojí kus ze sebe, své energie a času, vezme si prostor na vše, co potřebuje. Užije si to plnými doušky a pak se na chvíli vzdálí, aby to vstřebala, obnovila se a připravila na nový kus cesty.

Každé dokončení etapy je namáhavé, dopřejte si odpočinku, kolik potřebujete, otevřou se vám příležitosti založené na Lásce k životu.

Přeji vám pohodové prožívání, posílení na srdci, úlevu na těle, projasnění mysli a osvěžení na Duchu..

Zdroj: Oldřiška Kališová

OK 2022

www.morezivota.cz